Významné objekty
Budova bývalého luteránského gymnázia
Renesanční palác vystavěla paní Alina Meziříčská z Lomnice roku 1578 jako sídlo latinské luteránské akademie. Stavebně je budova obdobou Palazzo Pompei ve Veroně. Autorem byl neznámý italský stavitel, který v té době dokončoval renesanční přestavbu zámku. Až do roku 1602 a krátce v roce 1620 zde byla umístěna luteránská akademie. Studovali na ní významní šlechtici té doby. Po zrušení byla budova prázdná a po třicetileté válce byla přeměněna na panský pivovar. Ten zde zůstal až do poloviny 20. století.
Dálniční most Vysočina
D
álniční most je ojedinělý svými rozměry, výškou nad terénem i způsobem provedení. Nosnou konstrukci tvoří dva ocelové nosníky o celkové váze 6 tisíc tun. Pilíře jsou betonové. Výška mostovky je 77 metrů, délka přemostění činí 425 m. Jsou to vlastně dva mosty vedle sebe - pro každý směr jeden. Postaven byl v letech 1972- 78.
Farní kostel sv. Mikuláše
Chrám P
áně sv. Mikuláše stojí ve výšce 425 m nad mořem. Je 47,6 m dlouhý a má 64 m vysokou věž. Jak stavba vznikala není úplně jasné. Je možné že kostel už stál ve 12. - 13. století. K nejstaršímu kostelu patří obvodové zdivo presbytáře a severní stěna (od Neka) trojlodí, na které byl při opravě chrámu v roce 1946-47 odkryt nízký lomený portálek (vchod). Kostel měl tedy presbytář a jednu loď. Loď však měla pravděpodobně rovný dřevěný strop. V 15. století bylo běžné přestavovat ranně gotické dřevěné stropy v lodi na klenuté. Avšak někdy musely být pro přílišnou šířku lodě rozpůlené a tak vznikalo nové dvojlodí s podpůrnými sloupy.
Jupiter club
V budově dnešního Jupiter clubu býval v minulosti hostinec u Černého orla. V 18. století zde bylo sídlo krajského úřadu jihlavského kraje. Od 20. let 20. století sloužil dům jako sokolovna. Ve druhé polovině 20. století se stal sídlem kulturního střediska. V budově je velký sál, koncertní a výstavní sál, dále loutková scéna, kino a prodejní galerie. Pod hlavičkou Jupiter clubu vyvíjí činnost další zájmová sdružení. Nejaktivnější je Vlastivědná a genealogická společnost, která pořádá pravidelně každý týden přednášky na různá témata.
Městské hřbitovy
Starý hřbitov, zvaný Moráň, vznikl v 16. století stejně jako kostel Nejsvětější Trojice. Dochovaly se na něm náhrobky významných občanů z 19. a počátku 20. století. Cenné jsou též litinové kříže místní provenience. Proto byl hřbitov prohlášen kulturní památkou. Stejně tak je kulturní památkou židovský hřbitov, jehož počátky sahají do roku 1650. Dnes se tyto hřbitovy již nepoužívají. Nový hřbitov je od roku 1945 na Karlově. Prvními pochovanými zde byly oběti květnových událostí roku 1945, jimž je věnován pomník.
Muzeum Velké Meziříčí
uzeum Velké Meziříčí vzniklo v roce 1893 jako regionální muzeum. Kromě historických a přírodovědných sbírek se prezentuje rovněž specializací na oddělení pozemních komunikací. Ty jsou představeny především modely mostů. Unikátní je soubor kubistického nábytku. Prohlídková trasa zahrnuje rovněž zámecké salony s připomínkou císařských manévrů v Meziříčí. Otevřeno je od května do října.Obecník
V domě s nejkrásnějšími grafity ve městě býval kdysi obecní pivovar. V 19. století, kdy už město pivo dávno nevařilo, stal se Obecník centrem kulturního a společenského života. V přízemí sídlila městská spořitelna. V sále v 1. patře se konaly různé přednášky, koncerty a plesy. Rovněž se zde hrálo ochotnické divadlo. Ve dvoře měl poč. 20. století tělocvičnu Sokol. Bývala zde též městská šatlava. Centrem kulturního života byl Obecník až do poloviny 20.století.
Radnice
Původně se konšelé scházeli v domě rychtáře, který stál v čele náměstí. Koncem 15. století od něj dům koupili. S připojením sousedního domu byla celá budova přestavěna v letech 1528 – 29. Od té doby v ní sídlí městská samospráva až dodnes. V přízemí má klenutý mázhaus s malovanými ornamenty na klenbách. V zasedací místnosti je dodatečně instalován gotický dřevěný strop ze zbořené hospody U Bílého anděla, která stávala naproti radnici. V květnu 1945 se radnice stala dějištěm protifašistického povstání, jehož obětem je věnována pamětní deska ve vestibulu. Poslední oprava proběhla vletech 1997 – 99.
Rodný dům Františky Stránecké
Františka Stránecká (rodným jménem Všetečková) se narodila 9. března 1839 ve Velkém Meziříčí v rodině zdejšího purkrabího Františka Všetečky. Mládí prožila na zámku v nedaleké Stránecké Zhoři. Podle této vesničky si zvolila svůj pseudonym Stránecká. V šestnácti letech se provdala za soudního adjunkta J. Kerschnera a s ním procestovala Uhry a Slovácko. Část života prožili manželé také v Brně.
Sochy ve městě
Na kašně na Náměstí je umístěna litinová socha sv. Floriána. Vyrobili ji v roce 1890 v železárnách v Blansku. Na žulovém sloupu stojí socha sv. Jana Nepomuckého. Po městě jsou rozmístěny sochy barokního sochaře Alexandra Jelínka, který žil v Meziříčí v 18. století. Je to socha sv. Václava, sv. Jana Nepomuckého a Mariánský sloup na Hornoměstské ulici a socha sv. Josefa na křižovatce ulic Sokolovská a Nad sv. Josefem. Z novějších je to pomník padlým v 1. světové válce naproti Gymnáziu, postavený podle návrhu profesora Bařtipána. Druhou světovou válku připomíná socha poručíka Miroslava Skrbka, jejímž autorem je Jiří Marek. Další zajímavé sochy se nacházejí na starém i novém hřbitově. Pamětní desky můžeme nalézt i na dalších místech.
Špitální kostel sv.Kříže
Co je to vlastně Špitálek?
Ve Velkém Meziříčí toto slovo znamená kostelík u dolní městské brány, který je zasvěcen sv. Kříži. Je to původně gotická stavba, pozměněná při založení vedlejšího špitálu. Špitál byl ve středověku domov důchodců, ve kterém se dbalo o blaho těla i duše. Proto měl Špitálek ubytovnu pro 12 lidí, kostelík a zahradu. Obyvatelstvo bylo tvořeno rovným dílem muži a ženami, polovinu dosazovala vrchnost a polovinu město. K obživě chovanců byl určen správce. Poprvé je jeho jméno zaznamenáno v roce 1416 a byl jím mlynář Machek.
Zámek Velké Meziříčí
Původní hrad byl postaven kolem roku 1230. Je to jeden z nejstarších kamenných šlechtických hradů na Moravě. Románsko-gotický hrad byl v 16. století přestavěn na renesanční zámek. Po požáru roku 1723 byl přestavěn barokně. Prvními známými majiteli byli pánové z Meziříčí. V průběhu staletí se vystřídalo 13 šlechtických rodů. Poslední z nich, Podstatzští - Lichtensteinové, odešli v roce 1948 do zahraničí a zámek byl zestátněn. V roce 1995 budovu restituovali. V zámku je umístěno Muzeum Velké Meziříčí, více zde: www.muzeumvm.cz .
